Červen 2010

Grossglockner II.

Už je to tady,půl roku plánovaná jízda po Alpách vypuká.Původní hojná účast se scvrkává na 3 borce:Mates-XT 660,Jarda-Dominator 650 a já Dejf-Freewind 650.Podobné stroje=vyrovnané síly.Ostatní vokurci ze zdravotních, rodinných a přiznejme si že i z finančních důvodů nás jdou vyprovodit.Od našeho předsedy dostáváme vítězné doutníčky i se sirkami (detailista) a úplně nabalení výstrojí i jídlem v sobotu vyjíždíme ze Znojma.

Den 1.:Start ze Znojma,na hranicích jsme hned,pokračujeme rovinatým Dolním Rakouskem,dnešní cíl je kemp u města Aigen,kde jsme tábořili už vloni při cestě na Grossglockner,takže cestu známe.Za Hornem vidíme před sebou 2 lidi jak jedou na vejcích.Když je doženem tak zjišťuje,že to jsou 2 mlaďasi jedoucí na béžových vespách.Vypadá to srandovně,upalujou si stovkou.Za Mariazell se silnice zvedá a začíná se klikatit,tak tomu nakládáme a užíváme si.Kolem řek Salzy a Enns potkáváme hodně motorek,po 2 měsících konečně neprší,tak to každej vytáhl.Občas nám někdo padne za oběť,občas nás předjedou.Kolem 17.h přijíždíme do kempu u Aigenu.Na recepci je stejná ženská jak vloni,platíme si 2 noci za 12 Euro na osobu a stavíme stany.Posvačíme a po krátké poradě nalehko usedáme na mašiny a jedem projet průsmyk Sölkpass.Dáme ho tam a zpátky a skoro za tmy se vracíme do tábora.Celkem asi 500 km si vyžaduje odpočinek a pivo.

Den 2.:Ráno při snídani zdravíme paní se psy německy. Odpoví:“Není  lépší mlufit čésky?“Prý pochází z Litoměřic a žije v Rakousku.Teď tráví léto s manželem a karavanem na cestách.Krásnej důchod. Kemp je plnej podobných důchodců,proč to tak nejde u nás?
Dnes jedem zdolat Grossglockner,protože Jarda tam ještě nebyl.K městu Bruck je to  nuda,pak to začíná stoupat a zatáčkovatět.Na mýtnici platíme 18 E.Dostáváme průvodce a výroční nálepku 75 Jahre.Je tady snad celej svět lidí na kolech, motorkách, kabriolety, autobusy,mezi tím se motaj bruslaři.
Kličkujeme mezi tím nahoru,su napjatej jak struna,abych někoho nesrazil.V půlce kopce nachystaná sanitka varuje.Vykličkujem po dlažebních kostkách na nejvyšší bod-bikers point 2571 m.n.m., s problémy zaparkujem mezi množstvím motorek a jdem se fotit a kochat.Na vyhlídce lepíme nálepku s naším znakem.Pak pokračujem dál na výšinu císaře Františka Josefa 2369 m.Tady se dá i sednout, tak svačíme Jardův bůček  s uzeným a vokolo lidi se jen usmívaj jak se cpem.Je tu směs lidí a národů,slyším i francouzštinu.Všechno si projdem a nafotíme.Vidíme sviště,alpský kozorohy. Křišťálově čistej vzduch zaručuje krásný vyhlídky.Na ochozu lepíme náš znak na tyčku od rakouský vlajky,votvíráme pivo a zapalujem si doutníček od předsedy. Sjíždíme na Winklern,chceme si ještě užít.Vidíme vodopády a objevujem Pashöhe,který je za 8 E a po 18.h. zadarmo. To je náš případ,nikde nikdo,tak jedem nadoraz.Zjišťuju,že do kopce  při výjezdech ze zatáček můj Freewind na ostatní ztrácí.Od 4-5 tis.otáček není výkon.Alespoň nežere.Průměr 4.5 l je dobrej.Po 10.h.se zmordovaní vracíme do kempu.500 km na tachu a modrý kotouče mluví za vše.U piva rozebíráme zážitky a z mola na rybníku si chladíme zapařený nohy.

Den 3.:Ráno bouráme stany s tím,že se přiblížíme k domovu a pak uvidíme.Krajanka-důchodkyně z Litoměřic se přijde s námi rozloučit,tak ji dáme nálepku.V Liezen tankujem,už ani nevím pokolikátý a mažeme si řetězy.Jedem víc na jih abysme poznali jiný silnice.Máme asi 10 km enduro vložku po prašný cestě lesem.Jarda má vymyšlenej okruh kolem města St.Jakob.Jedem na jistotu,sme utahaní. 3 dny v sedle jsou znát.Začíná se kabonit,tak zastavujem u lesa a čekáme co bude.Mezitím dáme svačinku.Začíná pršet a vypadá to na dlouho.Padá rozhodnutí o návratu domů.Nasazujem nepromoky a sotva se rozjedem tak nás to chytne naplno.Cejtím jak mi voda teče přes pupek do rozkroku-labúžo.     
Vostatní sou na tom stejně.Asi za hodinu z toho vyjedem,vykoukne i mozol.Známou cestou se přibližujem k domovu,děláme pár přestávek na protáhnutí.Martinova GPS v telefonu nás táhne silničkami přes malebné vesnice.Přejíždíme přechod Hatě a za chvíli jsme doma.U mně před barákem to oficiálně ukončíme a dáme rozchod.
Na závěr:Počasí až na návrat vyšlo krásně.Nikdo nespadl,i když jsme tomu dávali kouř (alespoň já jo).
Jízda mezi alpskými horami a řekami je zážitek,který vás u nás nepotká.Lidi jsou tam příjemní,v obchodě mně dokonce pustili před sebe.Viděl jsem zblízka živý krávy.

[inspic=269,left,fullscreen,thumb] [inspic=268,left,fullscreen,thumb][inspic=270,left,fullscreen,thumb] [inspic=271,left,fullscreen,thumb] [inspic=273,left,fullscreen,thumb] [inspic=272,left,fullscreen,thumb][inspic=274,left,fullscreen,thumb] [inspic=275,left,fullscreen,thumb] [inspic=277,left,fullscreen,thumb] [inspic=276,left,fullscreen,thumb]

Napsat komentář